Konferenci zahájil moderátor Lukáš Smelík, prvním přednášejícím byl František Podzimek ze SIEMENS s.r.o. Ten uvedl, že pro zavedení umělé inteligence do průmyslového provozu je nutná jednotná a standardizovaná infrastruktura v daném podniku. Upozornil na to, že i když je vyvinuto a ozkoušeno zapojení umělé inteligence v rámci pilotáže, tak to ještě neznamená, že bude nakonec nasazeno do praxe. Pilotáž je vždy zjednodušením skutečnosti a někdy se ukáže, že integrace s různými systémy je natolik složitá, že by byla ekonomicky nevýhodná. Představil několik úspěšných příkladů zapojení umělé inteligence do praxe, např. robot starající se o skleník s jahodami se učil rozeznávat zralé jahody i choroby jahod pomocí digitálního dvojčete, ve své provozovně v Amberku SIEMENS zapojením umělé inteligence byl schopen zkontrolovat 100 % výrobků a u 70 % nebylo nutné provádět nákladnou rentgenovou defektoskopii.
Ladislav Ruttay z META IT s.r.o. vyvrátil některé mýty o AI, uvedl konkrétní příklady využití AI v průmyslu, zároveň však poradil, že firma by si vždy měla definovat, co má být přínosem zavedení AI do svého provozu. Po kvalitní analýze doporučuje nezávisle se poradit. Ne vždy totiž zavedení AI je tím správným řešením.
Například u kusové výroby nemá vůbec smysl o AI uvažovat, jak uvedl Martin Hriško z 24 VISION a. s. Trénování neuronové sítě vyžaduje obrovské množství dat a veliký výpočetní výkon. Poradil, že při kontrole kvality je důležité si ukládat i data shodných výrobků. Může se totiž stát, že se později objeví skrytá vada, která následně umožní svolat celou sérii a umělou inteligenci doučit i tuto vadu. Vypíchl, že nasazení AI do kontroly kvality je konkurenční výhodou a je pořád třeba počítat s tím, že se systém AI pořád učí.
Filip Gloser z Unicorn Systems a.s. vyslovil domněnku, že ChatGPT je gamechanger. ChatGPT je natrénován na datech z internetu. Aby bylo AI pomocníkem i v daném podniku, tak je nezbytné, aby byl tento jazykový model natrénován na podnikových datech, která musejí být dobře připravena a očištěna od chybných podkladů a tato data musejí být bezpečná, což bylo nosné téma jedné z dalších přednášek.
Že chytrost umělé inteligence závisí především na vstupních datech, zopakoval i Pavel Václavek z CEITEC VUT a představil inteligentní testbed, kterého mohou firmy v rámci svého aplikovaného výzkumu využít.
Umělá inteligence je hrozbou kybernetické bezpečnosti, upozornil Jiří Sedláček z Network Security Monitoring Clusteru, přednesl různé hrozby a doporučil všem firmám zavést minimální bezpečnostní standard (definován NÚKIB), bez ohledu na to, zda mají za povinnost ho zavést či nikoli a opět varoval, že nejslabším článkem jsou lidi.
Veronika Večeřová z Intemac Solutions, s.r.o. představila eDIH DIGIMAT a jeho služby, například Akademii digitální transformace, kterou mohou firmy zdarma využít. Radek Kopecký z Regionální hospodářské komory Brno prezentoval CyberSecurityHubcz a jeho bezplatně poskytované služby – Akademii kybernetické bezpečnosti a posouzení úrovně kybernetického rizika.
Po skončení i v průběhu přestávek probíhal živý networking, který ukázal na to, že propojení umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti je tématem, které firmy zajímá.
Autorka tiskové zprávy a fotografií: Lenka Votavová (Regionální hospodářská komora Brno a INDUSTRY CLUSTER 4.0, z.s.)
V prostorách CyberSecurityHubcz (CSH) v Brně se v pátek 18. října otevřelo Centrum pro pokročilý návrh a výzkum čipových technologií ACDRC (Advanced Chip Design and Research Center). Centrum vzniklo jako konkrétní iniciativa rozvoje vztahů mezi Českou republikou a Tchaj-wanem.
Příspěvkové organizace z Moravskoslezského kraje nyní mohou jednodušeji a bez další administrativy využívat naše kyberbezpečnostní služby. Díky nové strategické spolupráci s Moravskoslezským datovým centrem (MSDC) získávají přístup k odborným školením, která jim pomohou efektivně chránit své digitální prostředí před hrozbami.
